CO U NÁS NAJDETE

AR OBČERSTVENÍ

Ochutnejte sortiment našich čerstvých baget. Přijďte k nám na oblíbený párek v rohlíku, nebo ostravskou klobásu. Vše ohříváme až při vaší objednávce, žádné celodenně ohřívané potraviny.

Široký sortiment zmrzliny PRIMA, nealka od Coca-Coly a cukrovinek.

AR ZAHRÁDKA

Jste kuřák? Na naší zahrádce si můžete v klidu zakouřit svou oblíbenou cigaretu v klidném prostředí stranou od centra města Česká Lípa. Jsme snadno přístupní MHD, vlakem i autem. Možnost parkování před provozovnou. V docházkové vzdálenosti od centra i pěšky.

AR BAR

PIVO S TRADICÍ
Zveme Vás na Svijanský máz 11%
káva, čaj grog, svařák,
široký sortiment alko a nealko nápojů,
bílá a červená vína dle denní nabídky.
WIFI zdarma pro naše hosty,
velkoplošná televize. A na cestu domů Vám zavoláme TAXI…

Chystáte se k nám?

K nám se dopravíte snadno MHD,
asi 100 metrů od stanice vlakové nádraží.

Náš bar s občerstvením a zahrádkou nejen pro kuřáky se nachází na starém vlakovém nádraží v České Lípě. Fungujeme zde již více než 20 let. V současné době se nám po dlouhém čase podařilo naší budovu odkoupit a tak jsme započali s celkovou rekonstrukcí. Budeme rádi, když nás se svými známými navštívíte a strávíte u nás nějaký čas. Budeme se snažit naše služby stále zlepšovat, tak s námi mějte trpělivost. Těšíme se na Vás!

Rezervace: +420 77777 8315

Zimní provozní doba: Od pondělí do pátku 11:00 až 18:00?(dle hostů).

Hlavní nádraží- něco z historie

Bahnhof der Böhmische Nordbahn - Nádraží České severní dráhy

V titulku je sice také použit český tvar, tedy překlad názvu společnosti, která dnešní Hlavní nádraží vystavěla a vlastnila. Ale tento český tvar se nikdy nepoužíval. I když se jednalo o společnost působící v našem regionu, kapitál společnosti byl německý a francouzský. Přesný název společnosti zněl „K. u. k. Böhmische Nordbahn Gesellschaft”, s běžně používanou zkratkou BNB. Nepoužívaný český překlad je „C. a k. privilegované České severní dráhy”, s běžně používaným lidovým pojmenováním Nordbán. Vzniku společnosti předcházelo schválení projektu pro stavbu nové dráhy, k čemuž došlo v prosinci 1866 s přesně vyjmenovanými parametry budoucí železnice. Protože se nepodařilo dostatečně doložit předpokládaný čistý výnos přes 200.000 zlatých na jednu rakouskou míli (7586m) ve dvou následujících letech po uvedení do provozu, byla trať koncipována jako jednokolejná bez velkých mostů a tunelů. Sama společnost BNB byla konstituována 31. března 1867 a do jejího čela byl zvolen Ernst von Waldstein. V původním záměru bylo dokončit stavbu tratě ještě v tomtéž roce v plné délce, tedy z Bakova nad Jizerou až do Rumburku. Stavbu 90 km dlouhé tratě prováděl podnikatel Adalbert Lann se společníkem Johannem Schebkem, kteří se osvědčili již při stavbě Turnovsko - Kralupsko - Pražské dráhy, z níž tato nově plánovaná dráha odbočovala. Stavitelé se zavázali dráhu vystavět za paušální poplatek 5.057.009 zlatých přesně a stát na tuto investici přispěl částkou 4. miliony zlatých.

Již od počátku byla výstavba českolipského nádraží koncipována s ohledem na budoucí komunikační uzel v tomto místě, což se v budoucnu ukázalo jako velice prozíravé. Nejen proto, že stanice ležela takřka v polovině kilometráže plánované dráhy. I z tohoto důvodu byly kladeny poměrně značné nároky na výběr místa pro stavbu stanice. Navíc byla vyjednávání o místě budoucího nádraží, mezi představiteli města a traťovými plánovači, velice obtížná. Dokonce ani mezi radními nepanoval jednotný názor na umístění stanice. V zájmu občanstva bylo umístění co nejblíže centru, ale byla zde i obava místních povozníků, dnes bychom řekli přepravní lobby, z umístění nádraží blízko centra města a tím ztráty živnosti.

Starosta města Anton Zink nakonec předložil budoucímu provozovateli návrh, který počítal s umístěním nového nádraží na loukách v okolí Dolnolibchavské silnice, přibližně v místech dnešního soudu. Tento prostor byl ovšem prostorově omezen pro výstavbu kolejiště v severojižní orientaci, která byla nejen výhodná pro budoucí plány, ale takřka jedině možná. Nakonec bylo vybráno kompromisní umístění na podmáčených pastvinách daleko od Hrnčířského předměstí. Díky tomu se také stal úřadující starosta terčem ostré kritiky a dokonce se objevilo i obvinění z úplatkářství. Jak se lze v dobových tiskovinách dočíst, nejvíce kritizovanými skutečnostmi byla přílišná vzdálenost od města, které se tímto směrem prý bude těžko rozšiřovat, protože v těchto končinách se jednalo o podmáčené a často zaplavované louky. A koneckonců ani tento charakter vybraného místa není pro založení rozsáhlé stavby příliš příznivý. Nakonec byli spokojeni s tímto rozhodnutím místní povozníci, kterým se naskytla další příležitost pro dopravu osob a zboží. Také je možno říci, že jiná města na tom byla o poznání hůře. Třeba Mimoň a Zákupy měly společnou stanici ještě dále od centra. Jedná se totiž o dnešní stanici Srní u České Lípy. Kritikům umístění nádraží dalo za pravdu hned následující jaro. To v březnu 1868 jarní vody odřízly nádraží od města a cestující se mohly dostat k městu pouze na pramicích. A sloužící železničáři museli na vzniklém ostrově vydržet ve službě celé dva dny. Až po této události se začala budovat odpovídající silnice, která záhy nahradila dosud používanou pěšinu v lukách, spojující ulici Hrnčířskou s nádražím.

Na dokreslení vzdálenosti nádraží od zástavby města přikládám pohlednici vydanou v roce 1910, k níž ovšem nemám srovnávací záběr. Jednak mi vůbec není jasné odkud je ten záběr pořízen a také dnes by ten záběr již neměl moc smyslu, pokud by nebyl pořízen z letadla. Pro orientaci upřesňuji, že pěšina za zlomem, směrem k městu, je v podstatě totožná s dnešní ulicí ČSA a místo k ní kolmé strouhy vede dnes ulice Mánesova. Fotograf musel být přibližně v místech dnešního křížení ulic Kozákovy a Bulharské s odbočkou k nádraží.